Advent - odkud Ježíš přichází

Když přišel Ježíš do chrámu a učil, přistoupili k němu velekněží a starší lidu s otázkou: „Jakou mocí děláš tyto věci? Kdo ti k tomu dal plnou moc?“

Ježíš jim odpověděl: „Také já se vás zeptám na jednu věc. Když mi na ni odpovíte, i já vám řeknu, jakou mocí dělám tyto věci. Odkud byl Janův křest? Z nebe, anebo od lidí?“

Ale oni mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu tedy neuvěřili?‘ Řekneme-li však ‚od lidí‘, musíme se bát lidu, protože všichni pokládají Jana za proroka.“

Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“

A on jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí tyto věci dělám.“ (Mt 21,23-27)

Představme si, že by nějaký tesař, nebo třeba automechanik, začal kázat při mši svaté. Bez teologických studií. A začal by poučovat o Bohu naše biskupy a kněze. A k tomu by uzdravoval a netradičním způsobem by začal učit novým skutečnostem, které by se zdály být v rozporu s klasickou teologickou naukou a učením církve. A navíc by začal veřejně vystupovat proti chybám našich církevních hodnostářů a získal by si jako posluchače ty, kdo v Boha nevěří, nebo věří úplně něčemu jinému. Učil by tyto lidi mocí uzdravování, mocí své autority při vymítání démonů. Ti běžní lidé by nejdříve k takovému člověku nosili své nemocné, sami by prosili o uzdravení a mnoho z nich by nového mistra následovalo.

Něco podobného se dělo v době Ježíšově, kdy tento konkrétní tesař z Nazareta začal zjevovat tajemství Boha Jahve a začal být kvůli tomu pronásledován. K lidem měl jiný přístup, než Jan Křtitel. Ježíš nebydlel na poušti, jedl normální jídlo, komunikoval se všemi, kdo měli zájem mu naslouchat. Kristus nejenom vyzýval k pokání a obrácení, ale sám se stavěl do středu lidských srdcí jako ten, který je světlem života každého člověka. Pro všechny přítomné, kteří mu naslouchali, stavěl do centra evangelia nebeského Otce. A o sobě vyhlašoval, že je jedinou cestou k Otci.

V našem životě víry nehledejme výmluvy. V rámci své povahy, našeho vnímání a prožívání, přijímejme Boží slovo celé, bez osekávání našimi názory a spekulacemi. Za svévolným výběrem pouze těch částí evangelia, které nám vyhovují, se skrývá stejná neochota uvěřit, jaká byla přítomna v srdcích farizeů a zákoníků.

Pane Ježíši, vyznávám a věřím, že jsi Boží Syn.

Přicházíš z podnětu lásky Otce i lásky své.

Ty máš právo promlouvat mi do duše.

Obdaruj mě mocí svého svatého Ducha,

ať ochotně věřím a přijímám realitu tvé lásky

také tehdy, když nebudu rozumět tvé vůli,

tvým plánům a záměrům.

Dej, ať tehdy vytrvám v přebývání s tebou

v pravdě osobního hledání a trpělivosti.

Amen.