Advent - příchod Božího uzdravení

Jan si zavolal dva ze svých učedníků a poslal je k Ježíšovi se vzkazem: „Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“ Ti muži přišli k němu a řekli: „Jan Křtitel nás posílá k tobě s otázkou: Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“

Právě tehdy uzdravil mnoho lidí z nemocí, neduhů a od zlých duchů a mnoha slepým daroval zrak. Odpověděl jim tedy:

„Jděte a oznamte Janovi, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší!“ (Lk 7,19-23)

Někdy s povzdechem můžeme konstatovat: "Jakou výhodu měli lidé, kteří se setkali s Kristem a byli uzdraveni. Ježíš prostě přišel a uzdravil je. Dokonce i Janovi učedníci měli vydat svědectví Janu Křtiteli o Ježíši a jeho moci a viděli ten rozruch, který nastal v zástupu, kdy Ježíš všechny nemocné uzdravil."

Dejme tomu, že by Ježíš přišel a uzdravil nás z nějaké nemoci. Jak by to ovlivnilo náš život? Ježíš nechce dělat skutky, které by nás neposunuli blíže k němu. I v dnešní době jsou lidé uzdravováni z nemocí na základě modlitby k Ježíši Kristu. A při té příležitosti někteří nezměnili svůj život.

Mnohem důležitější je uzdravení našeho srdce - nitra, kde se skrývá centrum našeho myšlení, zdroj našich rozhodnutí a těžiště naší zodpovědnosti. Ježíšův příchod do naší duše je rozhodující. Pokud totiž budeme uzdraveni z hříchů, z křivého pohledu na bližní, z otročení závislostem a vášním, získáme svobodu Božích dětí, kterou nebude moci zastínit žádná nemoc, ani smrt.

Lidé uzdraveni Kristem zase později onemocněli a také zemřeli. Ale pokud pochopili Boží lásku a udělali pro ni místo ve svém srdci, pak pro ně mělo i vnější uzdravení smysl.

Někdy jsme v pokušení Boží příchod a uzdravení chápat jako rychlé a laciné uzdravení z nějaké nemoci. Nechceme však změnit své hříšné návyky, které mají často vliv na vznik tělesných chorob.

Dejme prostor našemu Spasiteli - udělejme si čas na osobní modlitbu, přijímejme eucharistického Ježíše jako pokrm naší duše. V něm přijmeme lásku, kterou nás miluje a v něm také dostaneme moc tuto lásku projevovat druhým. Tak začneme vidět, začneme opravdově slyšet, začneme chodit a zjistíme, z jakých nemocí nás Ježíš uzdravil. Totiž to už budeme chodit po Božích cestách, vidět Boží skutky a slyšet, co k nám mluví Bůh.