Ježíš vešel v sobotu do synagogy a učil. Byl tam člověk s ochrnulou pravou rukou. Učitelé Zákona a farizeové si na Ježíše dávali pozor, zdali uzdravuje v sobotu, aby ho měli z čeho obžalovat.
On však znal jejich myšlenky a řekl tomu muži s ochrnulou rukou: "Vstaň a postav se doprostřed."
On vstal a postavil se tam.
Ježíš jim řekl: "Ptám se vás: Smí se v sobotu jednat dobře, anebo zle: život zachránit, anebo zahubit?" Rozhlédl se po všech kolem a řekl mu: "Vztáhni tu ruku!"
On to udělal, a ruka byla zase v pořádku. Oni však byli plní zuřivosti a umlouvali se, co by mohli Ježíšovi udělat.
(Lk 6, 6 -11)
Existuje nemoc ochrnulého srdce. Nemocné srdce je srdce člověka, které neumí projevit lásku, anebo počítá, co za svou lásku obdrží. Tak, jako Ježíš uzdravil člověka s ochrnulou rukou, tak může Boží Syn uzdravit naše srdce z nedostatku lásky. Nicméně, existuje také ochrnutí srdce, které na první pohled není viditelné.
Lidé říkají, že mají lásku, a přitom ve jménu zamilovanosti a takzvané lásky, která je pouze sobectvím, ničí dlouholeté manželství a hledají únik před láskou, která se obětuje. Takové srdce člověka je v horším stavu, než člověk egoista, který si to přizná a chce s tím něco dělat.
Jak může být láskou něco, co ve skutečnosti rozbíjí věrnost, pomoc druhému v dobrém i ve zlém, a co nemá v sobě punc nezištnosti? Bůh zná naše srdce, zná naše myšlení a také zná lék na choroby našich srdcí.
Ve chvilce ticha si zkusme uvědomit to, co ochromuje skutečnou lásku vůči našim bližním, postavme se před Krista a poprosme ho o uzdravení. Nezapomeňme také na to, že Ježíš počítá s naší spoluprací a ochotou měnit svůj život k dobrému.