Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Ježíš opustil zástupy a vešel do domu. Učedníci za ním přišli a řekli mu: "Vylož nám to podobenství o plevelu na poli!" On jim odpověděl: "Rozsévač, který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; nepřítel, který jej nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku. Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!" (Mt 13,36-43)
Pán Ježíš často mluvil o eschatologii - o završení lidských dějin, o posledních věcech člověka, o tom, jak máme žít, abychom vstoupili do Božího království plní lásky. Totiž stav našeho svědomí a naší duše přímo souvisí s naší věčností. Jak smýšlíme, jak se rozhodujeme a jednáme s druhými, tak se utváří naše věčnost, která se jednou momentem naší smrti zdefinitivní.
Naslouchejme svým srdcem, co nám dnes Pán říká. Neexistuje žádné převtělování, žádná možnost znovu se narodit a mít novou šanci. Máme jeden, neopakovatelný a jedinečný život. Jsme zodpovědní za to, jak žijeme, smýšlíme a mluvíme. Pán nás svou mocí chce přetvářet z plevele na dobrou pšenici, ze synů smrti chce vytvořit syny Božího království.
Peklo existuje a nebude možné z něj uniknout, pokud svým životem až do jeho konce budeme vytvářet rozbroje, pokud zemřeme v závisti, nenávisti, zlobě, egoismu.
Dnešní evangelium je zřetelnou výzvou našeho Pána k našemu obrácení, změně myšlení - od zla k dobru. Jedině skrze Ježíše můžeme zvítězit nad tím, co je v nás narušené a co vytváří vnitřní rozklad.
Pán Ježíš nám připomíná skutečnost, že naše věčnost a její kvalita je přímo propojena s naším svědomím a zodpovědností, kterou máme za svůj život. Jednou přijde konkrétní přítomnost završení lidských dějin a historie života každého z nás. Rozhodující nebude, kolik jsme toho v životě dosáhli sami pro sebe, ale zda jsme se stali spravedlivými. Být spravedlivým v biblickém smyslu znamená být takový, jakým je Bůh. Bude tedy naše srdce v čase smrti oplývat láskou k Bohu a lidem, dobrotou, milosrdenstvím, odpuštěním, čistotou, sebeovládáním? To záleží na nás a záleží to také na tom, jak prožijeme dnešní den.
Žijme tedy dnešní den jako synové a dcery světla - jako Boží synové a Boží dcery. Špatné myšlenky odevzdejme do Božích rukou a poprosme ho, ať nám daruje světlo své přítomnosti. Bude-li v nás přebývat Ježíš Kristus, on si nás bude osobně chránit před temnotou a rozkladem.
Odevzdejme našemu Spasiteli ve chvilce ticha všechno, co v nás vytváří smutek, beznaděj, závist, lenost, pohodlnost, tendence k pomlouvání, nevěru, pýchu a jiné neřesti. Obraťme se v kratičké modlitbě ke světlu naděje, lásky, trpělivosti, pokoje, shovívavosti, mírnosti a všech darů Božího Ducha - obraťme se k našemu Vykupiteli. A tak už dnešní den budeme zářit jako slunce a už tady na zemi budeme vytvářet království našeho Otce.
Pane Ježíši, obdaruj nás milostí, ať dnešní den žijeme tak, abychom šířili tvůj pokoj, porozumění, lásku, svornost. Ať to děláme v trpělivosti se sebou i s druhými až do završení tvého království v našem životě a pak i na věčnosti. Amen.