Ježíš vystupuje po završení díla vykoupení na nebesa do slávy svého Otce.
Když se Ježíš blížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral. Slyšel, že jde kolem zástup, a ptal se, co to znamená. Pověděli mu, že tudy prochází Ježíš Nazaretský. Tu zvolal: "Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!" Ti, kteří šli napřed, ho okřikovali, aby mlčel. On však ještě víc křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!" Ježíš se zastavil a poručil, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, zeptal se ho: "Co chceš, abych pro tebe udělal?" Odpověděl: "Pane, ať vidím!" Ježíš mu řekl: "Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila." Ihned začal vidět; velebil Boha a šel za ním. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu. (Lk 18,35-43)
Promítněme si dnešní evangelium do našeho života. Slepec u Jericha Ježíše neviděl. Slyšel však, že prochází kolem. Také od mnoha svědků slyšel, kým Ježíš je. Ježíš uzdravuje beznadějně nemocné. A tento Ježíš, kterého ten slepý nevidí, prochází právě kolem. Je to poslední šance, jak být zdráv. S vírou v Ježíšovo milosrdenství a jeho moc volá slepec ve víře, že bude uzdraven. Dává Ježíši titul "Syn Davidův", kterým byl označován v židovské teologii očekávaný Mesiáš.
Slepec nedbal na to, že je svým křikem lidem na obtíž. Šlo jenom o jedno, aby ho Ježíš v tom davu zaslechl.
Ježíš se zastavil. Ježíš je citlivý na volání člověka, který v něj doufá. Povolává lidi, aby k němu slepého přivedli. Ježíš povolává i dnes, abychom jeden druhého přiváděli k němu v různých nemocech našeho srdce. V dialogu se slepcem naslouchá tomuto člověku a svým slovem se dotýká podstaty jeho nemoci. Ježíš svým slovem přináší otevření zraku.
My Ježíše přímo nevidíme, víme však od očitých svědků, že Ježíš činí velké divy a uzdravuje z nemocí duše i těla. Tento Ježíš je přítomen ve svatostánku našich kostelů. Tohoto Ježíše přijímáme při mši svaté. Boží Syn jako odvěčný Logos, skrze kterého Bůh Otec stvořil všechno, co je, proniká celý vesmír a veškeré bytí světa viditelného i neviditelného.
Boží slovo je potřeba vztáhnout přímo na život každého z nás.
Ježíš prochází prostorem a celým tajemstvím mého bytí. Ježíše sice nevidím, ale mohu volat. Nevidím ve svém životě lásku? Mohu křičet k Bohu. Nevidím východisko v mnoha situacích, ale je tady ještě Ježíš. Jsem slepý k potřebám svých bližních a egoizmus zasahuje slepotou oči mého srdce, které má vidět? Je tady, Ježíš, který má moc uzdravit nemocný zrak duše. Jsem zaslepen hříšným pohledem na věci i lidi? Na život a jeho tajemství? Je tady Ježíš, který přichází odpustit hříchy, uzdravit jádro mého svědomí. Ježíš přináší naději na světlo, které je věčné a nezastíní ho žádná temnota.
Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Přeji si Pane, abych viděl.
Abych konečně viděl mé nejbližší ve světle tvé lásky.
Abych prozřel a uviděl tebe, mého Boha,
abych si uvědomil tvou neustálou lásku ke mně.
Dej, Pane, ať vidím v událostech mého života
tvou tajemnou přítomnost a prozřetelnost.
Dej, Synu Davidův, ať vidím tužby svých bližních,
ať je přivádím k tobě, abys je také uzdravil.
Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
Pane, dej, ať vidím!
