U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: "Ženo, hle, tvůj syn!" Potom řekl tomu učedníkovi: "Hle, tvá matka!" V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě. (Jan 19,25-27)
V lidském životě se setkáváme s různým druhem utrpení. Některé se děje v důsledku hříchu, nespravedlnosti, egoismu. U jiného nedokážeme objevit přímou souvislost s nějakým hříchem.
Panna Maria podle spravedlnosti neměla vůbec trpět. Neměla podléhat ani následkům dědičného hříchu, od kterého byla uchráněna. Neměla ani osobní hřích, který by přivodil spravedlivý trest. Maria trpí pod křížem svého Syna a učí se poznávat Boží cesty, které jsou nevyzpytatelné a které nemohou svým rozumem a inteligencí obsáhnout ani andělé v nebi.
Nespravedlivé utrpení svého Syna na kříži si Bůh vybral jako nástroj na očištění nás lidí od nespravedlnosti, lži, egoismu, temnoty a zla. Ježíš v ochotném přijetí smrti nám přinesl milost věčného života, dar obnoveného přátelství s Bohem, dar vysvobození nás hříšníků z krajiny stínů smrti a dar účasti na jeho zmrtvýchvstání a věčném životě.
Maria pod křížem nebyla pouze svědkem nesmírného utrpení svého Syna, ale její srdce dopodrobna vnímalo bolest, kterou Ježíš trpěl. Učila se darovat a obětovat všechno, život ztratit, aby byl získán jiný, bohatší.
Přijměme dnes Marii za svou pečující matku, která chce, abychom se ve svém životním utrpení naučili s Ježíšem snášet bolest pro spásu duší.
Panno Maria, stůj při nás,
vypros nám dar přijetí Ježíše
se vším, co prožívá,
ať skrze Boží milost spojíme své utrpení
s jeho spásným utrpením na kříži. Amen.