Očistit chrám našeho života

Když Ježíš vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, a řekl jim: "Je psáno: `Můj dům bude domem modlitby´, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů." Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech. (Lk 19,45-48)

Když Ježíš vstoupil do nádvoří chrámu, viděl místo usebraného prostředí halas obchodníků a penězoměnců. Bylo to dovoleno kněžími a bylo to z praktických důvodů. Lidé si mohli koupit obětní zvířata přímo v prostorách chrámu. Navíc potřebovali často měnit peníze, protože Židé přicházeli do chrámu z různých míst římské říše. Přesto Ježíš upozorňuje, že Boží pohled je jiný, než ten lidský. My lidé totiž dokážeme zesvětštit všechny Boží záležitosti. Z manželství jsme udělali přežitek a "cár papíru", z nenarozeného života "komplikaci svých plánů", z lidí starých a nemohoucích adepty na řízenou sebevraždu.

Pán Ježíš vidí do našeho nitra. Naše tělo, jak říká sv. Pavel, je chrámem Božího Ducha. Na prvním místě by měl být v našem životě Bůh a hledání, jak uskutečnit jeho plány tady na zemi. Zároveň se máme snažit o dennodenní přebývání s Bohem v osobním povolání - a to způsobem života, jaký si od nás Bůh přeje. Někdy je Bůh rozhořčen i ohledně nás, když objeví, že jsme si ze vztahu k němu udělali obchod, "výměnný trh".

Pokud by Ježíš měl co vyhazovat z našeho srdce bičem a svým oprávněným hněvem, raději se k němu přidejme a snažme se spolupracovat s Boží milostí při čištění chrámu našeho života.

Krátce si tedy zpytujme svědomí a zkusme objevit, co by Ježíš vyhodil jako první a vynasnažme se to odstranit.