Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Petr přistoupil k Ježíšovi a zeptal se: "Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když se proti mně prohřeší? Nejvíc sedmkrát?"
Ježíš mu odpověděl: "Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale třeba sedmdesátsedmkrát.
Nebeské království se podobá králi, který chtěl provést vyúčtování se svými služebníky. A když s vyúčtováním začal, přivedli mu jednoho dlužníka, u kterého měl deset tisíc hřiven. Protože (dlužník) neměl čím zaplatit, pán rozkázal prodat ho i se ženou a dětmi a se vším, co měl, a tím zaplatit.
Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: `Měj se mnou strpení, a všechno ti zaplatím!' A pán se nad tím služebníkem smiloval, propustil ho a dluh mu odpustil.
Sotva však ten služebník vyšel, potkal se s jedním ze svých druhů ve službě, který mu byl dlužen sto denárů. Začal ho škrtit a křičel: `Zaplať, co jsi dlužen!'
Jeho druh padl před ním na kolena a prosil ho: `Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!' On však nechtěl, ale šel a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí.
Když jeho druhové ve službě viděli, co se stalo, velmi se zarmoutili. Šli a všechno to pověděli svému pánovi.
Tu si ho pán zavolal a řekl mu: `Služebníku ničemný! Celý dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě prosil. Neměl ses tedy i ty smilovat nad svým druhem, jako jsem se smiloval já nad tebou?' A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud by nezaplatil celý dluh.
Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže každý svému bratru ze srdce neodpustíte."
Když Ježíš skončil tyto řeči, vzdálil se z Galileje a odešel do judského území na druhou stranu Jordánu. (Mt 18,21-19,1)
Může Bůh odpustit vždycky? Jakoby nám toto dnešní evangelium říkalo, že Bůh odpustí jenom za jistých okolností. Bůh zajisté může odpustit vždycky, odpustit všechno. Jenomže samotné odpuštění Boží v sobě nese určitou pedagogiku, výchovu a vyžaduje krok proměny ze strany člověka. Bůh ve svém odpouštění očekává z naší strany ducha pokory, zkroušenosti a obnovené lásky k našim bližním . Do této pokory patří také ochota odpustit svým dlužníkům, ať už se jedná o dluh hmotný nebo duchovní.
Pro člověka, který nechce odpustit, se Boží odpuštění stává břemenem i výčitkou: "Proč jsi neodpustil svému bližnímu, když já jsem ti odpustil tolik zla a hříchů?"
Pokud žijeme v rodině, v nějakém společenství, neustále budeme narážet na nedokonalosti, chyby i hříchy našich bližních a budeme se muset učit odpuštění, abychom zakusili plnost Božího milosrdenství, osvobození od hříchů a mohli začít nový život.
Pomodleme se pomalu modlitbu "Otče náš" a při slovech "odpusť nám, jako i my odpouštíme" si promítněme před svým vnitřním zrakem naše dlužníky, nebo lidi, kteří se proti nám nějak provinili a poprosme nebeského Otce o milost, ať jim odpustíme dřív, než nás o to poprosí.