Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Ježíš řekl zástupům: "Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; ať spí, nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste, on ani neví jak. Země sama od sebe přináší plody: napřed stéblo, potom klas, pak zralé zrno v klasu. Když pak se ukáže zralý plod, hned (člověk) vezme srp, protože nastaly žně." Řekl také: "K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím ho znázorníme? Je jako hořčičné zrnko: Když se zasévá do země, je menší než všechna semena na zemi, ale když je zaseto, vzejde a přerůstá všechny jiné zahradní rostliny; vyžene tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jeho stínu."
Mnoha takovými podobenstvími jim hlásal (Boží) slovo, jak to mohli pochopit. Bez podobenství k nim nemluvil. Když však byl se svými učedníky sám, všechno vysvětloval. (Mk 4,26-34)
Někdy chceme, aby se Boží moc objevila naráz, okamžitě. V naší době, která v sobě nese tendence "rychlého splnění přání", se toto smýšlení někdy přenáší do našeho duchovního života. Chceme, aby Bůh hned vyřešil některé bolestné záležitosti. Nevšimneme si, že Boží království mezi námi roste skrze sílu Kristova kříže a díky jeho vítězství nad lidskou nenávistí. A tyto Boží záležitosti v nás musí nejdříve vyklíčit, zakořenit se a postupně narůstat. Celý tento proces působení Boží přítomnosti je skrytý, nenápadný, ale nakonec se má stát zřejmým a viditelným v našem životě.
Pane Ježíši, děkuji ti za tvou přítomnost.
Děkuji za tvou moudrost, ve které mě učíš trpělivosti.
Dej, ať přijímám tvé dary a nechávám je dozrát ve svém srdci
pro dobro mých bližních.
Dej mi odvahu přijímat tvé slovo,
podněty, vnuknutí a hlas tvého Srdce.
Dej, ať přináším úrodu tvé lásky. Amen.