Výzva pro postní období obrátit se k Bohu
Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina - jak je psáno v zákoně Páně: `vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu´ - a aby podle ustanovení zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata. V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předepisoval Zákon, vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: "Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, neboť mé oči viděly tvé spasení, které jsi připravil přede všemi národy - světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael." Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: "Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat - i tvou vlastní duši pronikne meč - aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí." (Lk 2,22-35)
V dnešním evangeliu provázíme Marii a Josefa do Božího chrámu v Jeruzalémě. Ježíš jako prvorozený měl být podle Mojžíšova zákona zasvěcen Bohu jako dar nejvzácnější a zároveň to měla být živá památka na událost, kdy Bůh ušetřil prvorozené Izraelce od smrti, když umírali prvorození v Egyptě kvůli zatvrzelosti faraóna.
Toto zasvěcení Ježíše z rukou matky Marie a pěstouna Josefa vyjadřovalo také vědomí, že prvorozený syn úplně náleží Bohu. Dítě je vždy darem od Boha, a v Ježíši se zjevil absolutní Boží dar pro celé lidstvo. Rodiče si musí uvědomit, že jejich děti nejsou jejich majetkem, ale jsou Božím darem a mají být také Bohu darovány formou náboženské výchovy a vedení k Ježíši Kristu.
Tajemství Ježíše - Dítěte poodhalil Simeon, člověk milý Bohu, který díky Duchu svatému vidí v malém Ježíši očekávaného Spasitele lidstva. Simeon definuje malého Ježíška jako spásu pro lidstvo a světlo pro všechny národy. Každý z nás jsme konkrétním člověkem, členem lidstva, a měli bychom Boží slovo, které na první pohled zní "všeobecně", zaměřit na svůj osobní život.
Ježíš ve svém ohlašování evangelia, radostné zvěsti, říká: "Já jsem světlo světa". Tedy "Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha". On je "světlo pravé, které osvěcuje každého člověka". Sv. Pavel v listě Efezským říká: "Byli jste kdysi tmou, ale teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla".
Abychom tedy byli světlem, pokloňme se nejdříve ve víře Ježíši - Dítěti. A když nás potká nějaké pronásledování kvůli Světlu v nás, ať už vnitřní nebo vnější, rozpomeňme se na to, co řekl Simeon Panně Marii: "Tvou vlastní duši pronikne meč, aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí". Tedy kříž Ježíše Krista, nějaké konkrétní trápení, kterému se v životě nedá vyhnout, můžeme přijmout v síle toho, který zvítězil nad každým pokušením, nad každou mocí Zlého.
Pane Ježíši, chceme Tě ve víře přijmout jako svého Spasitele, Vykupitele a Pána našeho života. Dej, ať uskutečňujeme tvé slovo den co den v praxi svým životním postojem a každým skutkem. Amen.