Hledat Boha přijímáním pravdy

Ježíš řekl farizeům: "Já odcházím. Budete mě hledat, ale zemřete ve svém hříchu. Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete." Židé říkali: "Chce si snad vzít život, že prohlašuje: `Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete'?"

A on jim řekl: "Vy jste zdola, já jsem shora. Vy jste z tohoto světa, já z tohoto světa nejsem. Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Ano, jestliže neuvěříte, že jsem to já, zemřete ve svých hříších."

Zeptali se ho: "Kdo tedy jsi?"

Ježíš jim odpověděl: "Stále vám to říkám. Měl bych o vás hodně co mluvit a co soudit; ale ten, který mě poslal, je pravdivý, a já mluvím k světu to, co jsem slyšel od něho." Nepochopili, že k nim mluvil o Otci.

Ježíš jim řekl: "Až povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že jsem to já a že sám ze sebe nic nekonám, ale tak mluvím, jak mě naučil Otec. A ten, který mě poslal, je se mnou. Nenechal mě samotného, protože já stále konám to, co se mu líbí." Když tak mluvil, mnozí v něho uvěřili. (Jan 8,21-30)

Dnes mnoho lidí hledá Boha, ale nechtějí k němu přijít skrze Ježíše Krista. Pro mnohé musí mít i náboženství prvky pohodlnosti, nezávaznosti. Musí naplňovat lidské hedonistické představy o štěstí. Náboženství se dnes nosí jako talisman, který má chránit člověka před neštěstím, aby mu nic nebránilo užívat si život bez ohledu na mravní řád.

Ježíš svá slova neadresuje pouze farizeům, ale také lidem, kteří mu nechtějí uvěřit. Tedy také nám a to ve všech oblastech, ve kterých jsme Ježíši ještě zcela nevydali svůj život do rukou. Zajisté, postupně ve svém životě dozráváme do hlubší oddanosti Kristu. A přesto se nám mnohé skutečnosti nechce měnit, i když to Ježíš vyžaduje. A toto je ta oblast zápasu v našem nitru.

Naše žádosti zastiňují pravdivý pohled na skutečnost, na pravdu o Bohu, která jediná vystihuje podstatu našeho bytí. Pak ve svých životech bloudíme a hledáme, trápíme se a chceme nalézt Boha a nemůžeme - protože se nechceme odtrhnout od našich představ. To vystihují Ježíšova slova: "Budete mě hledat." Pán však dodává - "ale zemřete ve svém hříchu, jestliže neuvěříte, že jsem to já".

Pozorně se podívejme na to, co zabraňuje vroucné důvěře v Ježíše. Dnešní doba poskytuje hodně úniků před pravdou.

U někoho to může být neochota se ve víře vzdělávat, u dalšího nějaká vleklá vážná neřest, u jiného závislost na informacích, technologiích, internetu, práci, zábavě a zase jiný nechce změnit svůj egoistický postoj v mezilidských vztazích. Den co den jsme bombardováni nespočetnými vtírajícími se nabídkami všeho možného, novinkami výrobků všeho druhu, informacemi, zprávami, různými myšlenkami, radami a názory "vedoucími ke štěstí". Pokud bychom chtěli všechno zachytit, ztratíme se v labyrintu beznaděje.

Pán Ježíš nechce, aby z nás byli lidé "odtažití od světa", ale touží, aby v životní vyváženosti a zaměření se na růst lásky, kterou on definuje svým životem, každý z nás dospěl do podoby Božího syna a Boží dcery. Svoboda, kterou přináší takový život, se nedá srovnat s otroctvím, které sebou nese holdování našim skrytým závislostem. Vyžaduje to však odvahu říci "ne" trendu, který nabízí svět kolem nás a zároveň říci "ano" Ježíši Kristu, jeho slovu a vnuknutím, kterými nás den co den obdarovává. Udělejme dnes alespoň v nějaké maličkost krůček k Bohu.

Pane Ježíši, přijď a vstup do temnot mého srdce.

Dej mi milost, ať s láskou odhodím všechny "hračky",

které mi brání vidět tebe a tvá přání.

Očisti mé srdce od zbytečností,

které mě odvádějí od pravého života.

Dej mi odvahu k životu podle tvého slova,

ať se rád přizpůsobím pravdě, lásce, víře,

tvé blízkosti, pravému poznání a plnosti života.

Všechny své dary ať radostně zaměřím

na obdarování mých bližních.

Amen.