Žít svůj život zodpovědně

Ježíš začal kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutků, že nečinila pokání: "Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání. Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu, nežli vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš! Neboť kdyby se byly v Sodomě odehrály takové mocné skutky, jako u vás, stála by podnes. Ale pravím vám: zemi Sodomské bude lehčeji v den soudu, nežli tobě." (Mt 11,20-24)

Někdy se divíme, proč lidé jsou tak hříšní. V duchu máme tendenci se s nimi srovnávat a tak nabývat dojmu, že jsme lepší. Ježíš nám chce říci, abychom místo pocitu, jak jsme skvělí, jak jsme dokonalí díky našim modlitbám či náboženským aktivitám, si uvědomili, kolik Božích darů jsme promarnili, kolik talentů zahrabali.

Kdyby jiní lidé - a zvláště ti, ohledně kterých máme pocit, jak jsou hříšní - dostali jenom část milostí, kterými oplýváme my, byli by na tom mnohem lépe před Bohem. Nesrovnávejme se s druhými, v čem jsme lepší. Bůh posoudí náš život podle talentů, které jsme od něj dostali a co jsme s nimi udělali. Jinak se bude dívat na nás, kteří jsme byli obdařeni vírou a jeho blízkostí ve svátostech, než na ty, kteří tuto možnost neměli.

Bůh nás v dnešním evangeliu vyzývá k obrácení:

k vděčnosti za Jeho dary

k lítosti, že jsme mnoho milostí promarnili

k novému životu plného pokory a lásky, kterou máme rozdávat druhým

k milosrdnému pohledu vůči těm, kteří se zdají být v našich očích hříšnější, než my sami.

Pane Ježíši, dej nám prosíme, ať si uvědomíme zázraky, které v našem životě konáš. Obdař nás zkroušeným a pokorným srdcem, ať konáme pravé pokání. Dej nám, Pane milost,  ať se s radostí vzdáme všeho, co nám brání tě následovat. Amen.